O Terebintu


Jsme brněnská, v podstatě folková skupina s prvky ostatních stylů. Od svého založení na jaře 1997 koncertujeme zatím na domání půdě a to jak sami, tak na společných koncertech se skupinami podobného ražení jako jsou Berani, Mošny, Ryby, Cymbelín, Oboroh, Bétel apod.

Pro hudební kritiky jsme křesťanskou kapelou, pro některé z nich je to normální, pro jiné ne. Ostatně můžete si přečíst co o nás lidé soudí v části níže Napsali o nás.

Proč vlastně název Terebint a co znamená ? Terebint je jiný překlad termínu Elim, což je označení pro údolí odpočinutí, oázy, místa klidu. Rádi bychom a doufáme, že naše hudba je nebo by mohla být právě takovou oázou a údolím odpočinutí.

V roce 1999 jsme natočili své debutové album Sedm sloupů a v roce 2003 druhé album Ze džbánu. Obě alba jsou dostupná ve vybraných obchodech nebo u nás na dobírku. Momentálně se chystáme přejít se svou tvorbou na online služby.

Členové

Jiří Eliáš - kytarista, zpěvák, šéf kapely. Dříve prý "ladič dveřních zvonků", ale dnes už má řádné zaměstnání :) Miluje svoji ženu, dcerky a synka.

Magda Eliášová - zpěvačka, perkusistka, umělkyně na (vysoké - pozn. red.) volné noze, jejíž aktivita není "omezena" jen na působení v Terebintu.

Luděk Los - zpěvák, kytarista, autor písní, hráč na různé nástroje. Neustále vede spor s ostatními členy kapely o to, kdo komu vlastně kazí výškový průměr.

Klára Eliášová - V Terebintu zaměstnaná jako hráčka na cajon a perkuse, sem tam i na klávesy. Patří k dorostlé nebojácné nové hudební generaci.

Hosté:

Honza Beran - zkušený hudební "mazák", baskytarista a světoběžník

Petra Eliášová - zpěvačka, flétnistka, autorka písní, s vybroušeným citem pro český jazyk a pro jemnější písně

Ondřej Kyas - baskytarista, jinak téměř čistokrevný multiinstrumentalista s nedostatkem času kvůli dalším několika hudebním a divadelním aktivitám.

Dřívější členové:

Olda Kazík - perkusista

Napsali o nás

Kapela s názorem

Terebint - Ze džbánu, Trans World Radio, 2003, Celkový čas: 42:16.

Brněnský Terebint je skupina poměrně známá v křesťanských kruzích, avšak obecně se na folkových festivalech příliš často neobjevuje. O tom, že je to škoda, se můžete přesvědčit při poslechu druhého alba této pětice. Terebint vás neomráčí novými hudebními postupy - hraje hudbu folkovou, melodickou, řemeslně výborně zvládnutou. Vedle silných melodií klade kapela důraz na vokály, ať už v podobě spirituálových sborů (Tradicionál) nebo příjemných sól především svých dvou zpěvaček. Texty jsou na první poslech více básnické než duchovní. Čiší z nich sice touha po "nebeských výškách", případně po pravdě a lásce, avšak nijak pateticky. Terebint patří k těm kapelám s jasným názorem, kterým se dá věřit.

Milan Tesař


Už po minutě jsem pojal podezření a při druhé písničce jsem věděl skoro jistě, že Terebint je křesťanská skupina. Hlasy nádherně sezpívané, ve sboru ještě přesvědčivější než sólově, akustický folk bez chyb a ze zajímavými hudebními detaily. Ale taky rozvláčné písně a texty, tu mírně, tu ofenzívně evangelizační. Mezi křesťanskými folkaři z Brna a okolí určitě špička, v celorepublikovém rybníce lepší průměr. Doprčic, proč lidi s tak pěknými hlasy a hudebním cítěním nehrají taky nějaké "normální" písničky ?

24.3.2004 Terebint a Erster (Kočičková) - Téma: Muzika, Šuplík Honza Hučín


O druhém albu brněnského Terebintu (i o kapele samotné) se něco málo dozvíme už při poslechu úvodní skladby O krok dál. Zatímco druzí volí pro úvod desky často rychlou (a krátkou) vypalovačku, která má za úkol zaujmout na první poslech, Terebint začíná nejdelší, téměř šestiminutovou baladou. Kdyby mě nerušily časté gramatické rýmy (zbývá/neubývá, den/sen, zmůžou/můžou), řekl bych, že jde o solidně zahraný folk bez větších festivalových ambicí. Prostě kapela se slušnou úrovní, za kterou se nemusí stydět; jenže takových procházejí jen konkurzem Zahrady každoročně desítky...

Mnohem výraznější je druhá píseň Andělé. Stále zůstáváme v pomalém tempu (nic zběsilého na celém albu nenajdete a s přivřenýma očima by se za rychlejší daly označit jen tři písně), avšak melodie refrénu už si přímo říká o to, abyste si ji zapamatovali. Autorka Petra Eliášová se v této skladbě obešla úplně bez rýmů a asonance jako zazděných/podoby ve spojení se zmíněnou silnou melodií a se sehranými sbory (silnou stránkou Terebintu) vůbec neznějí špatně.

Posoucháme dál. Trojka Džbán je zatím nejrychlejší, nejhitovější a nejlépe zaranžovaná skladba. Následuje Lístek, přes pokusy o silovější zpěv opět volnější píseň, a po ní velmi pěkná Beze jména s pěkným konkrétním verzem ("dlouho jsem stál na blatech a sám") v závěru abstraktního textu. Když už jsme u textů, měl bych prozradit, že Terebint je kapela křesťanská a že se vyznání jejích členů v písních odráží. Pokud se však (jste-li bez vyznání) s úpravou žalmu (Šedesátpětcelýchpět), s příliš jednoznačným Tradicionálem a s občasným nadměrným výskytem zájmena Ty (míněn je Bůh) ve většině písní, nemusely by vám texty vyloženě vadit. Pro mě osobně (jako křesťana) jsou texty Terebintu sympatické tím, že propojují duchovní prvek s řadou dalších zajímavých reálií. S kapelou se dostanu třeba na Ostrov fíků (což je velmi silná píseň) nebo do stínu oliv (Ve stínu oliv), což jsou samozřejmě narážky na biblické reálie, které však mohou působit zajímavě i proto, že jinak se na naší folkové scéně zpívá spíše o sosnách nebo jabloních než o zmíněných dřevinách.

Vrcholem alba je podle mně závěrečná píseň Rytíři. Melodie je v tomto případě opravdu hitová, text je pěkný, s jakoby historickou tématikou, i když v neposlední řadě zde zůstává přítomen důležitý duchovní prvek. Ale na druhou stranu - pokud chcete, vnímejte tu skladbu prostě jako skladbu o lásce rytířů k jejich panovníkovi.

Muzikanti z Terebintu dokázali, že dovedou napsat silné písně a že je (možná ještě lépe) dokážou interpretovat. Po muzikantské stránce je album myslím bez problémů, po pěvecké (i když ne všechny hlasy jsou stejně výrazné a zajímavé) také a zvuk ze studia TWR je také velmi solidní. Celkově velmi dobrá práce - s přihlédnutím k tomu, že jde o mladou kapelu, na našich festivalech zatím nepříliš ostřílenou. Jenže má Terebint vůbec ambice představovat se na velkých akcích?

Milan Tesař 6.4.2004


Drazí přátelé,
děkuji Vám za dvě skvělá CD. Patří k mým nejoblíbenějším a Vaše písničky rád pouštím v sobotních večerních pořadech Na křesťanské vlně Plzně, které čas od času moderuji. Vaše písničky: jemná poezie i hudba a skvělý přednes s vynikajícími vokály jsou pro mě osobně velkým obohacením a povzbuzením. Jsem vděčný Vám i Bohu za to, že jste se nebáli použít svého velkého obdarování pro obohacení druhých. Můžete-li, pokračujte, prosím!

Srdečně z Prahy Petr Plaňanský


Booklet "Ze džbánu":
"Napít se z podaného džbánu může být někdy riskantní - člověk opatrně přivoní: Hm, laciné víno to není - to se mi ulevilo, bude to voda, ale co když je stará nebo dávno zteplalá ?

Moje první sektání s písněmi skupiny Terebint bylo, když se mi dostalo do ruky jejich debutové album Sedm sloupů. Bez přehánění musím říct, že z toho byla láska na první pohled. Od té doby má Terebint o jednoho fanouška víc. Mám rád jejich příjemné vokály i aranže, ale nejvíc hluboké mnohovrstevnaté texty, které se nemohou oposlouchat.

Většinu písní, které Terebint nahrál na toto album, jsem už znal z jejich koncertů, a tak jsem se hodně těšil (a trochu i bál). Jaké to bude, až se poprvé napiju ? Od prvního doušku až do dna čistá, chladivá osvěžující voda nabraná hodně v hloubce. Děkuji a těším se na další...

Karel Řežábek


Booklet "Sedm Sloupů":
"Kdybyste se mě zeptali, co říkám na kapelu Terebint, řekla bych, že je to dar. Dar něžného potěšení, vtipné pointy, příjemných harmonií, promyšlených aranží a ladně vedených vícehlasů. Dar přirozené muzikantské radosti a jemné přítomnosti Svatého Ducha. Kdo by nerad dostával dárky ?"

Hana Pinkenrová


Folk & Country:
Skupina Terebint se textařky hlásí ke křesťanskému světonázoru, což je dobře patrné na převážné časti jejich debutového CD Sedm sloupů. Muzikantsky jde o malou kapelku - dva kytaristé a zpěváci (z toho jeden hrající příležitostně elektricky), dvě zpěvačky, hrající střídmě na perkuse (a jedna z nich v polovině písní střídá příčné a zobcové flétny). Ve studiu Trans World Radia se posílili o baskytaristu. Písničky jejichž devizami jsou především dívčí vokály, ale i trojhlasy a jakýsi pocit laskavého sdělování či pozitivních poselství, patří žánrově nejspíš někam do folkového proudu tak, jak vypadá už přinejmenším dvacet let. Melodie jsou příjemné, slušně napsané ale nijak zvlášť zapamatovatelné natož vlezlé. V textech se snoubí hezký cit pro detail a druhý plán vyhrazený podobenstvím s občas přece jen na můj vkus poněkud prvoplánovou křesťanskou proklamací. Autorsky se na desce podílí kytarista Luděk Los a zpěvačka Petra Eliášová. Kapelu dále tvoří Petřina švagrová Magda a kapelník Jirka Eliáš. Deska vydaná vlastním nákladem nabízí téměř tře čtvrti hodiny hudby ve dvanácti skladbých, z průměrného soundu se odděluje Poutník (použitím loutny) a závěrečný zhudebněný Žalm 139.

Jiří Moravský Brabec, Folk & Country, 7-8/99

© 2024 Terebint / Při výrobě těchto stránek nepraskla jediná struna.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky